Vesnička nad Berounkou, která má v názvu raky
a v paměti přívoz. Místo, kde stojí za to na chvíli zůstat.
Mezi řekou a vzpomínkami
Rakolusky nejsou místo na spěch.
Jsou místo na rozhlédnutí, zastavení
a malé objevy.
Na ostrožně nad řekou, kousek od Bohů, se schovává malá zemědělská osada. Cesta sem končí, ale výhled do údolí a na Třímanské skály pokračuje dál.
Rakolusky leží přibližně deset kilometrů od Kralovic. Silnice sem vede pouze od Bohů; právě odlehlost podle obecních stránek pomohla zachovat zdejší venkovský ráz.
Pramen: obec Bohy ↗Podle archivního výkladu název Rakolusky označoval osadu lidí, kteří louskají raky. Připomínka života u řeky tak zůstala přímo ve jméně vesnice.
Archiv odvozuje jméno od staročeských sloves „luskati“, „lúskati“ a „louskati“. Obecní web uvádí první ověřenou zprávu o vsi z roku 1529, kdy náležela ke krašovskému panství.
Pramen: archiv obce (PDF) ↗Pramen: obec Bohy ↗V únoru 1937 získaly Rakolusky povolení k loďkovému přívozu přes Berounku a vybírání převozného. Řeka byla součástí každodenního života, nejen krásným výhledem.
Silnice mezi Bohy a Rakolusky vznikla až v prvním desetiletí 20. století. V roce 1922 se Rakolusky staly samostatnou obcí; malá ves si tehdy zajišťovala vlastní správu i dopravu.
U Rakolusek se s Berounkou setkává také Radnický potok. Jeho ústí uvádí Český rybářský svaz na říčním kilometru 96,0 — další drobný příběh zdejší krajiny vody.
Soutok: Český rybářský svaz ↗Pramen: archiv obce (PDF) ↗Třímanské skály dotvářejí panorama za řekou. Přírodní rezervace chrání skalní stepi a reliktní bory — kus krajiny s příběhem mnohem starším než naše vesnice.
Právě zachování původních porostů skalních stepí a reliktních borů je uvedeným předmětem ochrany rezervace. Při toulání okolím stojí za to dopřát této krajině klid.
Pramen: AOPK ČR ↗Honza Vyčítal věnoval zdejšímu místu „Song o rakoluský knajpě nad řekou“. Malá ves nad Berounkou tak má své místo i v české trampské paměti.
Píseň najdete na albu Modlitba za Wimpyho a Wabiho z roku 1995. Rakoluská knajpa připomíná místa, ke kterým se člověk vrací i ve vzpomínkách.
Pramen: seznam skladeb alba ↗Nedaleký hrad Krašov je s dějinami Rakolusek spojený po staletí. Jeho zřícenina nad Berounkou připomíná staré panství i vytrvalost lidí, kteří o toto místo pečují.
Hrad založil kolem roku 1232 Dětřich z rodu Hroznatovců. Později se stal součástí majetku plaského kláštera. Dnes jeho příběh pokračuje díky spolku pečujícímu o hrad.
Pramen: historie hradu Krašova ↗26 evidovaných obyvatel a 34 objektů individuální rekreace. Vedle místních tak k Rakoluskám patří i lidé, kteří se sem vracejí za víkendy, létem a řekou.
Údaje ČSÚ platné k 14. červnu 2026.
V roce 1869 žilo v Rakoluskách 126 lidí v 18 domech. Na jeden dům tak připadalo průměrně sedm obyvatel. Roku 1930 měla vesnice stále 18 domů, ale už jen 84 obyvatel. Stejný počet domů, o třetinu méně lidí.
Rok 1869: archiv obce Bohy (PDF) ↗Rok 1930: archiv obce Rakolusky (PDF) ↗Pramen: registr ČSÚ ↗Silnice sem vede od Bohů. Jako orientační bod pro příjezd poslouží pomník na návsi — v srdci malé vesnice nad Berounkou.
GPS: 49.925289 N, 13.596711 E
Souřadnice označují pomník v obci, nikoli vyhrazené parkoviště. Rakolusky jsou součástí obce Bohy, přibližně deset kilometrů od Kralovic.
Pramen: obec Bohy ↗Poloha: evidence pietních míst ↗Pomník na návsi připomíná šest mužů, kteří padli v první světové válce. V tak malé vesnici má každé z jejich jmen mimořádnou váhu.
„My dali krev,
vy dejte lásku.“
Na pomníku jsou uvedeni Bohumil Brabec, Václav Melichar, Václav Plaček, Josef Říha, Václav Tříska a Josef Matoušek.
Jejich jména a letopočty doprovází nápis, který zůstává tichou připomínkou i pro další generace.
Pramen: Spolek pro vojenská pietní místa ↗Někdy stačí jen
chvíli zůstat.